zase ty lampy.. aktualizováno


UrbanStar

• olomoucky.denik.cz: Tyto lampy mají rozsvítit olomoucké Horní náměstí. Architektům se to nelíbí 05/2013
>>> svítidlo zde  a  zde   ".. V porovnání s dnešním Horním náměstím má Dolní svítit až 5x silněji ..", LED technology
• komentář tp: tak nevím, není to od jedné krajnosti (tma) .. ke druhé?

• info M. Mertová: detailně celou kauzu osvětlení Horního náměstí do r. 2004 shrnuje na čtyřech(!) stránkách článek v ERA21 č.05/2004 "Spor o rekonstrukci Horního náměstí v Olomouci pod mediálním dohledem, Drama o čtyřech dějstvích", autor Simona Juračková

AKTUALIZACE 6/2013
• olomoucky.denik.cz 2009: Víc světla na náměstí: nahradí sirky plácačky?  >>> článek zde
Jan Šépka: Úpravy Horního náměstí v Olomouci – příběh lampy  05/2013  >>> článek zde
• Pavel Zatloukal: Horní náměstí v Olomouci 1989-2002 (mezi vzpomínkou a kronikou)  >>> text zde
komentář M. Obenause  >>> zde

AKTUALIZACE 24/6/2013
• deník: Dohodnuto: temné náměstí mají místo sirek rozsvítit plácačky >>> článek zde

ad.) dům palackého 22:

dyž jsem dům poprvé uviděl, zažil jsem něco jako nával radosti. Radosti z toho, že vznikají stavby, které mohou být tak přirozené a samozřejmé ve svém začlenění do městského kontextu, že reakce na okolní urbanistickou i architektonickou situaci je účelná, pravdivá a prostá, pravdivá je i artikulace konstrukčního systému. Vážně, je radost stavbu ohmatávat očima nejprve na pocitové úrovni a následné ohmatání analytické ukáže i vnitřní kompoziční kvality zde klasicizujícího průčelí - stačí si do fasády zkusit vykreslit pomocné úhlopříčky (všichni známe mj. z analýzy Corbusierova domu pro Josephinu Bakerovou). Myslím, že dům předčí i spoustu NPÚ vybraných pozitivních příkladů novostaveb v historickém prostředí - čímž si dovoluji upozornit na zajímavou webovou adresu, kde různé novostavby z Olomouce komentoval Mgr.Kubeš. Jsou tam - pohříchu trochu neúplně - příklady z celé republiky, stačí klikat na odkazy na mapě. Adresa je: "http://www.npu.cz/novostavby/"

Památkový ústav označil olomoucký magistrát za systémově podjatý v kauze Šantovka Tower


Olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu vzneslo námitku systémové podjatosti olomouckého magistrátu při posuzování návrhu stavby Šantovka Tower. Podjatost magistrátu vidí v nedávno zveřejněném obsahu smluv mezi Statutárním městem Olomouc a firmou SMC Development - smlouvy z roku 2010 pod hrozbou sankcí zavazují město Olomouc podporovat novou výstavbu na ploše areálu starého Mila. Památkový ústav uplatnil námitku podjatosti ve více než půl roku se vlekoucím přezkumu v pořadí třetího souhlasu magistrátních památkářů se stavbou Šantovky Tower. Dva předchozí souhlasy zrušil krajský úřad (před reorganizací odboru kultury v r. 2016).

NPÚ mimo to urguje pomalý postup magistrátu v řízení o platnosti ochranného pásma MPR Olomouc. Poukazuje na to, že se tak blokuje přezkum třetího, dle názoru NPÚ nezákonného souhlasu magistrátních památkářů se stavbou Šantovky Tower.






OTEVŘENÝ DOPIS ČLENŮ KAO K ZÁMĚRU ŠANTOVKA TOWER

Vážený pane primátore,
Vážení radní a zastupitelé města Olomouce,

my, níže podepsaní architekti, žijící a působící v Olomouci a Olomouckém kraji, rezolutně protestujeme proti záměru výstavby výškové budovy "Šantovka Tower".

Takováto stavba na toto místo NEPATŘÍ z těchto důvodů:

1) nevratně poškozuje urbanistické a architektonické hodnoty, kulturní dědictví

2) je v rozporu s pravidly: Stavební zákon přikazuje nenarušovat urbanistické a architektonické hodnoty v území, stavba je umístěna v ochranném pásmu Městské památkové rezervace, ignoruje odborný názor Národního památkového ústavu, stanovisko Ministerstva kultury ČR ke konceptu a návrhu územního plánu, odborné vyjádření Odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce, stavba je v rozporu s programovými dokumenty Statuárního města Olomouce


3) je neetická: záměr vybudovat výškovou stavbu v této lokalitě nelze chápat jinak, než jako ztrátu pokory, jako subjektivní zviditelnění investora, parazitujícího na jedinečnosti řádu, budovaného stovky let našimi předchůdci


Naléhavě Vás proto žádáme, abyste zajistili ochranu Vám svěřeného města a nepřipustili realizaci této stavby.

V Olomouci 5. února 2013

Martin Lubič, Tomáš Pejpek, Pavel Grasse, Milan Obenaus, David Helcel, Petr Malý, Otto Schneider, Pavel Pospíšil, Stašek Žerava, Pavel Fryčák, Michal Giacintov, Vítězslav Petr, Lukáš Blažek, Ondřej Spusta, Radek Liška, Miroslav Pospíšil, Vít Janků, Martin Ševčík, Petr Daněk, Daria Johanesová, Mirek Procházka, Petr Mičola, Hanka Bělařová, Hanka Prášilíková, Miroslav Malý, Petr Skoumal, Jan Šmoldas, Jana Římská, Jiří Finger, Petr Nosál, Marek Novák, Stanislav Duroň

jak se schvaluje reklama na památkově chráněném objektu

V reakci na článek Opravený dům U Zlatého jelena hyzdí obří logo banky. Památkáři ho schválili, lidé kroutí hlavou uveřejněný na www.olomouc.cz a uvádějící, že: 

" Je to obludnost. Tak hodnotí řada Olomoučanů obří logo banky, která se usidluje v přízemí opraveného domu U Zlatého jelena. Barevný nápis umístěný do vstupního oblouku historického měšťanského domu ovšem nevadí státním ani radničním památkářům. Lidé i odborníci ale nad cedulí kroutí hlavou."

vydal NPÚ v Olomouci Tiskovou zprávu k článku na serveru www.olomouc.cz ve věci osazení označení banky na domě U Zlatého jelena.


KAO v té souvislosti položil řediteli olomouckého NPÚ panu Františku Chupíkovi otázky:
• Mohl byste prosím čtenářům blogu www.kaol.cz osvětlit stručně pravidla, podle kterých se schvaluje reklama v městské památkové rezervaci?
• Případně, mohl byste uvést, zda podle Vašeho názoru má smysl, aby reklamu ‘hlídal’ ještě hlavní architekt - pokud taková funkce bude v Olomouci zřízena - či zda stačí posouzení prostřednictvím orgánu státní památkové péče?


Následně jsem získal k uveřejnění dopis Františka Chupíka adresovaný redaktorovi serveru Olomouc.cz, ve kterém osvětluje, z jakých principů vychází NPÚ při posuzování reklam na historických objektech:

Vážený pane redaktore,
 
o skutečnosti, že Vám v článku „Opravený dům U Zlatého jelena hyzdí obří logo banky. Památkáři ho schválili, lidé kroutí hlavou“ šlo o věcnou debatu, můžeme mít oprávněné pochybnosti. Podle mého názoru se „věcná debata“, resp. objektivní pohled na věc vytváří na základě shromáždění pokud možno všech relevantních podkladů či vyslechnutí vícero zainteresovaných stran a shromáždění vícero příkladů daných realizací, a nikoliv pouze výběrově. Také v rámci Vámi proklamované věcnosti („objektivity“) předpokládám, že zmiňovaný dokument NPÚ-391/42509/2014 jste měl v době přípravy článku k dispozici, když jste v něm tvrdil následující: „Označení banky, tedy i sporná cedule, podle dokumentu, který má redakce k dispozici, získala i dobrozdání Národního památkového ústavu, konkrétně Jana Kubeše, majícího na starosti památkovou rezervaci.“ Přes tyto vážné pochybnosti si dovoluji reagovat na Vaše dotazy.
 
Obecná metodika NPÚ zabývající se výhradně problematikou posuzování záměrů firemních označení neexistuje. Stručným způsobem se k ní vyjadřuje pouze metodická publikace Kuča Karel, Kučová Věra: Principy památkového urbanismu. Státní ústav památkové péče, Praha 2000, str. 35 až 36 (z ní uvádíme zejm. následující: „Osvětlovací zařízení, svítidla, státní a firemní znaky, názvy orgánů, institucí či provozoven, firemní tabule, vývěsky, výtvarná díla a další informační označení budov musí být umísťována tak, aby co nejméně ovlivnila vzhled stavby a nerušila architektonickou kompozici průčelí a jeho významné detaily. Jejich velikost musí být omezena na nejmenší možnou míru. Doporučuje se uplatňovat tradiční materiály a formy (dřevěné, kovářské, kamenické, keramické a štukatérské výrobky) střídmého estetického vzhledu. ... Větší reklamní zařízení (reklamní tabule, celoplošné reklamy na štítech obytných budov, poutače, neonové reklamy) jsou v chráněném území velmi nežádoucí a neměla by být povolována.“).

Olomoucké mosty - otevřená výzva




     Vážení zastupitelé, radní, pane primátore města Olomouce,

     chtěli bychom se vyjádřit k jedné ze zásadních plánovaných investic na území našeho města. Jedná se o II.B etapu zvýšení kapacity koryta řeky  Moravy, v jejímž rámci mají vyrůst dva “staronové” mosty - na Masarykově třídě a v Komenského ulici (u Bristolu). Nahradí stávající nevyhovující přemostění a svou dostatečnou průtoční kapacitou 650 m3/s pomohou zajistit protipovodňovou ochranu centra Olomouce. Investorem obou mostů a objednatelem projektové dokumentace je Povodí Moravy, s.p.

     Všichni se určitě shodneme v tom, že funkční, technické i estetické ztvárnění obou mostů by mělo odpovídat jejich výjimečnému umístění na samém dotyku s Městskou památkovou rezervací a na dvou komunikačně, urbanisticky i kulturně významných městských tepnách. Bohužel, návrhy a vizualizace prezentované v současnosti v médiích tato kritéria nenaplňují beze zbytku. Především most na Masarykově třídě, kde nosná železobetonová žebra výrazně vystupují nad povrch vozovky, evokuje spíše dálniční průtah než reprezentativní městský bulvár. Náležitou pozornost vyžaduje rovněž vybavení a design parteru mostů vč. mobiliáře, osvětlení, zábradlí, materiálů a barevnosti. Je známo, že návrh obou mostů je diktován množstvím striktních podmínek - malá výška nosné konstrukce, žádná podpora v korytě řeky, vyloučení horní konstrukce (oblouk, zavěšeni), intenzívní doprava vč. tramvají, převedení inženýrských sítí, etapovitá realizace. Ovšem právě tento zdánlivě úzký manévrovací prostor by měl být pro tvůrce opravdovou výzvou i spolehlivou inspirací.

     Dokladem budiž studie obou mostů, kterou si město Olomouc objednalo již v r. 2002 u brněnské architektonické kanceláře DRNH. Navržené řešení při své technické racionálnosti dosahuje zároveň i kvalit architektonických a estetických. Bohužel, tento hodnotný návrh skončil v šuplíku a jeho autoři nebyli k další účasti na projektové přípravě akce připuštěni.

     Pravdou je, že v současnosti je na stavbu již vydáno stavební povolení a prováděcí dokumentace je zřejmě před dokončením. Nicméně věříme, že investor, Povodí Moravy, s.p., bude ochoten na rozumné požadavky města Olomouce - budoucího vlastníka a správce mostu na Masarykově třídě, ještě přistoupit. Věříme, že je ještě čas pro přehodnocení navrženého konstrukčního a architektonického řešení.

     Dovolujeme si tedy apelovat na Vás, představitele našeho města, abyste přizvali do projekčního týmu autory výše zmíněné studie, nebo jiného zkušeného architekta, či technického designera, který již prokázal své kvality na stavbách mostů, či jiných inženýrských konstrukcích, oceňovaných pro jejich vysokou architektonickou hodnotu (např. Mirko Baum, Roman Koucký apod.).

     VĚŘÍME, ŽE OLOMOUC JEŠTĚ MŮŽE ZÍSKAT HEZKÉ MOSTY!

     Děkujeme Vám jménem Klubu architektů Olomoucka.

Informace o Šantovka Tower, OP MPR a smlouvě o tramvajové trati z r. 2010


Dokumenty o přezkumném řízení k souhlasu památkové péče pro Šantovka Tower, o ochranném pásmu Městské památkové rezervace a ke smlouvě mezi městem a SMC Development a.s. z r. 2010, získané z magistrátu na základě žádostí o informace:
• žádost
• rozhodnutí 
• informace ze stavebního úřadu - řízení o výjimce z odstupových vzdáleností
• informace z odboru památkové péče magistrátu - o přezkumném řízení k ŠTW a řízení o ochranném pásmu MPR
• informace z magistrátu o memorandu SMC Development


Smlouva mezi městem a SMC Development a.s. z r. 2010 o tramvajové trati, zavazující město k podpoře stavby městské čtvrti (kde je navržena Šantovka Tower):
• smlouva schválená zastupitelstvem a důvodová zpráva
• projednání smlouvy v zastupitelstvu 14. 9. 2010 - bod jednání č. 15, str. 31
• hlasování zastupitelstva o smlouvě - hlasování č. 21


Dokumenty o přezkumném řízení k souhlasu památkové péče pro Šantovka Tower a o ochranném pásmu Městské památkové rezervace získané z NPÚ Olomouc na základě žádostí o informace:
• dotaz NPÚ Olomouc ohledně průběhu přezkumného řízení
• žádost NPÚ Olomouc o prověření naplňování usnesení proti nečinnosti krajského úřadu
• žádost NPÚ Olomouc o informace na odbor památkové péče magistrátu k OP MPR
• odpověď odboru památkové péče magistrátu k OP MPR

Petice do ZMO k 'Šantovka Tower'

info:  PETICE NENÍ OFICÁLNÍ AKTIVITOU KAO .. ale některých jeho členů a dalších osob

Žádost občanů o projednání věci spadající do samostatné působnosti Zastupitelstvem města Olomouce dle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích
 
V souladu s ust. § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o projednání následující problematiky spadající do samostatné působnosti Statutárního města Olomouc na jednání Zastupitelstva města Olomouce. 
 
Žádáme Zastupitelstvo města Olomouce, aby zástupcům Statutárního města Olomouce v územním řízení na výškový objekt v lokalitě Šantovka uložilo zajistit:
 
• korektní a zákonný průběh řízení včetně důsledného posouzení přípustnosti 
   výškového objektu v ochranném pásmu MPR a vlivu této stavby na MPR Olomouc,
 
• prvořadou ochranu veřejných, zákonem chráněných hodnot v souladu se zákony a 
   s programovými dokumenty Statutárního města Olomouc.
 
 
Odůvodnění: 
 
V nedávné době byla zahájena projekční příprava a projednání projektu výškové budovy “Šantovka Tower” umístěné poblíž Tržnice, tedy na hranici historického jádra a na ploše ležící v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc (vyhlášené Výnosem MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. 12. 1987).
 
Navrhovaná stavba výškové budovy svou velikostí a umístěním znamená zásah do urbanistické struktury a panoramatu historického jádra Olomouce, který je měřítkem rovný hlavním olomouckým historickým dominantám jako jsou návrší s kostelem sv. Michala a dómské návrší s katedrálou sv. Václava. Jsme přesvědčeni, že taková změna znamená přímé ohrožení kulturně historické a urbanistické hodnoty městské památkové rezervace Olomouc.

• • • ad Šantovka Tower

• ve středu 6. 2. byl předán panu primátorovi otevřený dopis za KAO, podepsalo jej 32 architektů

• 12. 2. byla podána petice do zastupitelstva s žádostí o projednání, s 699 podpisy občanů olomouce (či vlastníků nemovitostí v Olomouci)

texty obou dokumentů viz níže

ohlasy:
http://www.archiweb.cz/news
http://olomouc.nejlepsi-adresa.cz/zpravy/clanky/

http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region

další k tématu:
My. B. Mahiques: The skyline of the World Heritage Town Olomouc is in danger!
debata na facebook profilu primátora Martina Novotného

v komentářích jsou uvedeny reakce Pavla Pospíšila a Milana Obenause na publikované články a debaty

• • • ad debata 27. 2., soutěž Olomouc Centrum - jih a další

debata ' Výškové stavby a rozvoj města Olomouce? ' , moderoval pan Šaradín, účastnil se pan primátor Novotný, pan Švácha, pan Chupík (ředitel PÚ Olomouc), zástupce investora účast odmítl.

     můj dojem.. argumenty historiků umění a architektů, prezentované díky energii kterou do toho všichni dávají (pro mě je skvělý počin anketa osobností, a také mám hluboký respekt před angažovaností pana Šváchy), už jsou v tuto chvíli nějakou dobu 'na stole'. Nové už nepřibydou.. jen mírně mohou debatu ovlivnit zákresy věžáku v 3D modelu - zpřesnění obrázků (zveřejnění bude po 20.3.) - kde a jak věžák 'kouká' už všichni zhruba víme.   
     V debatě je 'odpůrcům' víc než důstojným partnerem pan primátor. Zaujímá neutrální pozici vůči návrhu, jediné limity vidí pokud by věžák byl viditelný v průhledech z historického jádra. V reakci na petici přislíbil, že zajistí korektní posouzení v průběhu územního řízení, a že návrh projedná zastupitelstvo. Dnes zaznělo, že rozhodující slovo bude mít památková péče. Vedle toho ovšem v debatách relativizuje co je možné.. možnost chránit vedutu (jakákoliv výstavba na území města ji ničí), partnery (či protivníky?) v diskuzi (architekti jsou nekonzistentní - jiný postoj když projektují sami, jiný když staví někdo jiný), princip památkové ochrany (mírné sympatie k neregulované výstavbě v Londýně), posuzování památkářů a dopad stavby na urbanistickou kompozici (srovnání s vilou na sile). 
     S mnohým z toho se dá souhlasit, a jestli jsou z toho něco polopravdy, je nutné na ně reagovat. Co mě ale opravdu mrzí je to, že neznáme priority našich představitelů. Je to 'historická Olomouc' jak ji prezentují propagační materiály? Tahle akce o tom nesvědčí. Je to liberální podnikání? Moc toho tu nevidět.. to je nutné jet do Brna. Je to něco jiného?  Je to ten věčný olomoucký příběh o tom, že není žádná koncepce, nejsou společné hodnoty a cíle ... jsou zřejmě jen podnikatelské nápady. Nebo je to jinak?

     A teď ty drobné reakce:

Stanovisko magistrátních památkářů k Šantovka Tower opět zrušeno pro nezákonnost

12. 2. 2015 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor kultury a památkové péče rozhodnutí Č.j. KUOK 14886/2015, kterým  ruší závazné stanovisko Magistrátu města Olomouce, odboru stavebního, oddělení památkové péče ze dne 12.9.2014, č.j.
SMOL/193620/2014/OS/PP/Ka. Za krátkým výrokem rozhodnutí následuje odůvodnění na 11 stránkách.

Jinými slovy - Krajský úřad zrušil už druhé nezákonné stanovisko magistrátních památkářů ve stejné věci - projektu výškové budovy v těsné blízkosti Městské památkové rezervace Olomouc. 

Nabíledni je otázka - kolik nezákonných stanovisek za sebou může úřad vydat, aniž by se cokoliv stalo? 


Citace ze zrušujícího rozhodnutí:

... Z tohoto důvodu musí být výrok jasný a srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná. Tyto požadavky však výrok přezkoumávaného závazného stanoviska nesplňuje, neboť připouští z hlediska zájmů státní památkové péče stavbu dle neexistující projektové dokumentace, na neexistujícím pozemku (pozemek parc. č. st. 1289 neexistuje) a neuvádí ve výčtu pozemků všechny parc. č. pozemků, na kterých bude stavba včetně sítí umístěna (není uveden pozemek parc. č. 114/5 v k.ú. Olomouc-město). Výrok přezkoumávaného závazného stanoviska je proto nepřezkoumatelný pro jeho nejednoznačnost a neurčitost a tedy nezákonný.
 
... V dosavadní praxi hodnotil správní orgán I. stupně navržené záměry z hlediska jejich dopadu na památkovou hodnotu MPR, nyní posuzoval navrženou stavbu z hlediska její unikátnosti, vztahu stavby k neexistující nové čtvrti a kvality architektury.
 
... Výrok přezkoumávaného závazného stanoviska je proto nepřezkoumatelný pro jeho nejednoznačnost a neurčitost a tedy nezákonný.
 
... Z výše uvedeného je zřejmé, že správní orgán I. stupně postupoval právně nepředvídatelným způsobem. Jeho rozhodnutí je tak v rozporu s ústavně chráněným principem právní jistoty.
 
... Absence řádného odůvodnění v napadeném závazném stanovisku představuje z pohledu přezkoumávajícího orgánu rozpor napadeného závazného stanoviska s právními předpisy a činí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
 
... Pokud se správní orgán I. stupně uchýlil v tomto směru k pouhému ničím nepodloženému a nezdůvodněnému konstatování, že vizualizace předložené NPÚ nelze zohlednit jako důkaz, zatížil v této části své závazné stanovisko nepřezkoumatelností. Zde nutno uvést, že žádný právní předpis nezakazuje NPÚ použít cizí vizualizace.
 
... právní orgán I. stupně nevysvětlil, proč respektuje názor prof. Ing. arch. Ivana Rullera ze dne 11.3.2014, a ignoruje jiná stanoviska, která měl k dispozici, např. dopis generální ředitelky NPÚ ze dne 24.9.2013 č.j. NPÚ-310/56310/2013, ve kterém sděluje správnímu orgánu I. stupně stanovisko Vědecké rady generálního ředitele NPÚ. Přičemž vědecká rada generálního
ředitele NPÚ je vrcholným specializovaným poradním orgánem pro posuzování nejsložitějších odborných otázek památkové péče, skládá se z předních odborníků z oblasti architektury, dějin umění a památkové péče.
 
... Neposouzením dopadu zamýšlené novostavby na hodnoty památkové rezervace správní orgán I. stupně postupoval nejen v rozporu s ust. § 14 odst. 3 zákona o státní památkové péči ale i ust. § 50 odst. 3 správního řádu. Jeho odůvodnění je účelové, bez řádné argumentace.
 

Posouzení vlivu navržené stavby ŠTW na MPR Olomouc

Byl jsem s kolegy opakovaně vystaven dotazům, co vlastně ukázaly zákresy Šantovka Tower do 3D modelu. Zkusili jsme sepsat urbanisticko-architektonické posouzení záměru ŠTW a jejího vlivu na MPR Olomouc (jako parafrázi posouzení vlivu na krajinný ráz), text je pro lepší srozumitelnost doplněn vizualizacemi a scématy. 
Prosím odbornou veřejnost, aby nám posílala připomínky a komentáře k textu.Posouzení vlivu navržené stavby ŠTW na MPR Olomouc
 
Hodnocení urbanisticko-architektonických účinků ŠTW na urbánní prostředí Olomouce
Zveřejněné vizualizace objektu ŠTW a zákresy objemu ŠTW do 3D modelu města ukázaly, že: 

1) 
Budova ŠTW bude díky své velikosti a díky svému umístění dominantou srovnatelnou s hlavními olomouckými historickými dominantami, jako jsou návrší s kostelem sv. Michala a dómské návrší s katedrálou sv. Václava. 
 
2)
Budova bude viditelná  z části obvodu historického  jádra (průhled třídou Svobody, pohledy z Michalského výpadu), a bude těmto pohledům vzhledem ke své velikosti dominovat. Prostory obvodu historického jádra jsou přímou a památkově chráněnou součástí vlastního historického jádra, architektonicky celistvé, a dosud v takovém měřítku nenarušené.
 
3)
Budova ŠTW bude viditelná i z vlastního prostoru centra, například z části Dolního náměstí (poblíž vyústění na Horní náměstí). Věž se stane přímým účastníkem scenérie fasád historických domů a průčelí Kapucínského kostela.
 
4)
Budova ŠTW bude tvořit pohledovou dominantu v několika hlavních městských třídách vedoucích kolem historického jádra, či které k němu směřují - mimo uvedené Třídy Svobody dále Třídy 17. listopadu, Třídy Kosmonautů, Wittgensteinovy, Litovelské/Krapkovy (další zatím nebyly prověřené). Vzhledem k tomu, že jde o velkou část hlavních přístupových tras k centru, významně se pozmění vnímání centra - ŠTW se stane trvalou součástí prostorového a významového vnímání centra. 
 
5)
Další skutečností je, že 3 volně rozmístěné novodobé věžáky vytvoří novou, výraznou, ale rozvolněnou urbanistickou strukturu, která se dotýká historického jádra. Tím znejasňuje 'čtení' historického jádra Olomouce - svébytného, velmi zachovalého středověkého urbanistického celku, jedné z hlavních urbanistických struktur v Olomouci, a významem nejdůležitější.
 
6)
ŠTW bude vstupovat do části dálkových pohledů na historické panoráma. 
 

Při uvedeném hodnocení je bráno v úvahu:
 
• měřítko ŠTW - vůči okolní a historické zástavbě velikost ŠTW, resp. její hlavní věžové části, několikanásobně převyšuje velikost zástavby běžné zástavby MPR, totéž platí i pro architektonické členění hmot a fasád (vizualizace č. 20, 21, 22, vizualizace investora, příloha 1) )
 
• výška a objem nadzemní části .. i ve srovnání s hlavními historickými dominantami
výška ŠTW je srovnatelná se stávajícími hlavními dominantami, co se týká objemu nadzemní části je vizuálně srovnatelná s nejvýraznější dominantou - dómským chrámem 1)
 
• vzdálenost ŠTW vůči jádru a hlavním historickým dominantám
ŠTW leží ve stejných relacích vůči jádru jako stávající historické dominanty 1)
 
• umístění ŠTW vůči hlavním městským prostorům - třídám, náměstím, zde i parkům
dokládají vizualizace č. 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14; 
doporučuje se zpracovat vizualizaci viditelnosti ŠTV z veřejných prostranství v MPR a v OP MPR MPR  a srovnání s viditelností nejvyšší dominanty - dómského chrámu - softwarově, výstupy graficky i číselně
 
• zda se ŠTW stává či nestává součástí větších kompozičních celků
ŠTW se dotýká historického jádra, a zároveň je součástí kompozičního celku - rozvolněné linie tří věžových staveb podél třídy Kosmonautů; tím je znejasněna ‘čitelnost’ struktury historického jádra - viz srovnání vizualizací č. 17, 17 var DOWNTOWN;
dále hlavní historické dominanty tvoří složitější, gradující kompoziční celky se zástavbou obou olomouckých návrší, naproti tomu ŠTW je zřetelně solitérní stavba
 
• vizuální kvality ŠTW tvarové, kvality povrchu budovy - a vztah k vizuálním kvalitám tradiční a historické zástavby
tvar ŠTW (objem zúžující se směrem dolů) je kontrastní vůči historickým dominantám; působení prosklenného pláště (lesk, odlesky, zrcadlení) měnící se v závislosti na počasí má odlišnou estetiku od zděné architektury a střešní krajiny MPR 
 
• architektonické členění a textury fasád nového objektu vzhledem k architektonickému řešení tradiční zástavby
moderní (resp. pozdně moderní) jednolité rastrové členění fasád vs. tektonické členění gotických, novogotických dominant a repetitivní, výškově vrstvené a tvarově složité členění barokních dominant; společné je užití symetrie
 
• působení ŠTW za soumraku a v noci - nasvětlení a prosvětlení objektu, i v kontextu historického prostředí
prosvětlení převážně bytového objektu ve večerních hodinách (mozaikový efekt osvětlených oken známý z panelákových sídlišť) je vizuálně kontrastní k zástavbě MPR - osvětlené veřejné prostory, uliční fasády a zásadní dominanty odpovídající měřítku hist. jádra, a temná střešní krajina
 
• významové odkazy které ŠTW nese .. i vzhledem k hodnotám symbolizovaným historickými a tradičními dominantami
ŠTW nese významové odkazy k modernosti, komerci, a dominanci kapitálu, historické dominanty nesou významové odkazy k duchovnímu, univerzálním hodnotám, a k hierarchické mocenské struktuře.


Návrh ŠTW a památková ochrana olomouckého historického jádra 

Historické jádro Olomouce je svébytným, celistvým a jedinečným historickým celkem, který vzhledem k těmto kvalitám a vzhledem k významu v měřítku ČR (ČSSR) byl v 50. a znovu v 80. letech 20. století vyhlášen městskou památkovou rezervací (MPR). Pro ochranu MPR je vyhlášeno ochranné pásmo MPR.
 
Z výše uvedeného urbanisticko-architektonického posouzení vyplývá, že případná výstavba ŠTW naruší dosud celistvý obraz MPR v blízkých pohledech, změní vnímání jednotlivých architektonických celků a dominant, změní důležité prostory historického jádra, naruší historicky formované vazby MPR na okolní městskou krajinu i celkové vnímání jádra města. V souhrnu se ukazuje, že výstavbou ŠTW dojde k podstatnému ovlivnění a pozměnění obrazu MPR. Výstavba ŠTW je proto v rozporu s památkovou ochranou historického jádra Olomouce.
 
Odpověď na otázku, zda by výstavba ŠTW byla možná, vhodná a přínosná, kdyby se neuplatňovala koncepce památkové ochrany, je složitější, protože zahrnuje mnohem víc aspektů. Vyžadovala by také potřebu sjednotit se na jiném kulturním základu, jiné filozofii hodnot, než je ta nynější. Před takovou otázkou ale v případném územním řízení na ŠTW nestojíme.
 
 
V Olomouci dne 14. 5. 2012
Pavel Martinka, Tomáš Pejpek, Ondřej Spusta
 
 
odkazy:
1) doloženo grafickou přílohou - přílohy jsou ke stažení zde: http://uloz.to/xBcZtjwJ/schemata-k-stw-zip
odkazy na vizualizace - vizualizace z 3D modelu jsou ke stažení zde: http://uloz.to/xqMmA8t7/rendery-santovka-zip

Existuje právně Ochranné pásmo MPR Olomouc?

V současné době probíhá na olomouckém magistrátu řízení o určení právního vztahu OP MPR. Jinými slovy, posuzuje se, zda právně existuje ochranné pásmo Městské památkové rezervace Olomouc. 

Již v létě loňského roku podal Office Park Šantovka, s.r.o. krajskému úřadu návrh na vymezení ochranného pásma MPR Olomouc, neboť dle názoru společnosti toto právně neexistuje. 

Jedná se o velmi důležité řízení, které se týká nejen Šantovky Tower, ale dotýká se práv stovek vlastníků nemovitostí ležících v OP MPR i legitimity dosavadní právní praxe památkové péče. 

Jedním z důležitých podkladů, o které se rozhodování úřadů dosud opíralo, je právní rozbor z roku 2008.