Lze to dělat i jinak • soutěž na regulační plán v Uherském Hradišti

Zkušenosti s průběhem a výsledky transformace území okolo Šantovy ulice jsou dle hesla „všechno zlé je k něčemu dobré“ snad přece jen přínosné.
 Poučení získaná v Olomouckých kauzách se podařilo aplikovat v řešení velmi srovnatelného území v Uherském Hradišti aktuálním vypsáním veřejné urbanistické soutěže s následným vypracováním regulačního plánu, více na www.cka.cz nebo
>> zde.  Uherské Hradiště je město malé snad svými rozměry, nikoli však duchem. Soutěžící vítáni.
 

z tisku • Stihne ŠTW získat povolení?

Deník.cz: Šantovka Tower je zpátky ve hře. Stihne získat povolení?   >> zde 

Na přímou otázku, jestli je město Olomouc opět spolužadatelem o územní rohodnutí na Šantovka Tower, minulý týden primátor Major neodpověděl. Z jeho dalších slov se dalo usoudit, že spíše ano. 

Radnice nejspíš dál spolupracuje na výstavbě ŠTW, a zcela jistě pokračuje v netransparentní hře s veřejností.

V nemocnici roste další dílko Mirka Pospíšila

Včera jsem se pohyboval ve Fakultní nemocnici a zaregistroval tuto stavbu. Je dobré, že nás nemocnice zásobuje kvalitními stavbami, Mirkovy práce si Vážím, jen mi je líto, že investor nedokáže na takové stavby vypisovat veřejné soutěže, kde by se tato, podle mne, nesporná kvalita mohla konfrontovat s nápady jiných Tvůrců.

z tisku • začal nový boj o Šantowka Tower

Mladá fronta DNES  • 19.5.2014   
 
OLOMOUC Boj o vztyčení třetího olomouckého mrakodrapu Šantovka Tower začal podle informací MF DNES nanovo. A výsledek je značně nejistý.
Letos v lednu plány společnosti SMC Development na vybudování pětasedmdesát metrů vysoké budovy nedaleko centra města zkomplikovalo rozhodnutí krajského úřadu. Ten po stížnosti Národního památkového ústavu (NPÚ) ohledně Šantovka Tower zrušil souhlasné stanovisko památkářů olomouckého magistrátu.
Firma se ovšem nevzdala. Minulý týden požádala o klíčové územní rozhodnutí. Získá-li ho, může už začít usilovat přímo o stavební povolení.

Je však důležitou otázkou, zda to vůbec stihne. Čas má jen do poloviny letošního léta či nejpozději do začátku září, kdy by již olomoučtí zastupitelé mohli schválit nový územní plán. A ten vybudování nových výškových staveb v Olomouci zapovídá.
Další překážkou by pro Šantovka Tower mohl opět být i olomoucký NPÚ, který k ní musí znovu vydat odborné stanovisko. A byť bude hotové až na začátku června, už nyní ředitel NPÚ František Chupík nevylučuje, že památkáři budou stejně jako vloni v dubnu opět proti.

Richard Morávek, předseda představenstva SMC Development, odmítl vývoj ohledně Šantovka Tower jakkoli komentovat.
Na magistrátu se plány věžáku, který má stát nedaleko nové nákupní Galerie Šantovka, znovu vrátily do hry na konci letošního dubna. Investor požádal radniční památkáře o vydání závazného odborného stanoviska. Další úředníci pak řeší jeho žádost o povolení výjimky, která se má týkat vzdáleností mezi stavbami. Zásadní zlom však podle informací MF DNES přišel minulý týden, v úterý 13. května, kdy stavitelé Šantovka Tower požádali o územní rozhodnutí. Získají-li ho, dělí je od prvního kopnutí do země už jen zisk stavebního povolení.

Na Marku se přece jen soutěžilo!

V době, kdy píši tyto řádky, ještě neznám vítěze architektonické soutěže o návrh řešení prezentace archeologických nálezů v lokalitě Na Marku v Přerově. Přesto mohu říci, že jsem rád, že se soutěž konala. Můžeme však očekávat skvělé návrhy pro místo evropského významu, které třeba přitáhnou i nějakého toho turistu, když nebylo zadání tak docela povedené?

Nejprve snad připomenu, že architektonická soutěž umožňuje městu vybrat architekta stavebního díla ne na základě toho, jestli je přihlášený architekt nejlevnější, ale podle toho, co vlastně navrhne. V opačném případě je to jako zajíc v pytli: sice něco za levno navrhne, ale kdo ví, co to bude. Proto ta nejlepší díla v civilizovaném světě vznikají právě z architektonických soutěží. Podobně: kdo by chtěl nejlevnějšího advokáta, který jde pod cenu, protože jej nikdo nechce, že?

Je dobře, že odborná porota (architekti, archeologové i zastupitelé) měla možnost vybírat z 13 došlých návrhů, doufejme, pro tuto lokalitu ten nejlepší. Přesto se poněkud obavám a obával jsem se již od okamžiku seznámení se soutěžními podmínkami, co soutěž přinese, a to kvůli jejímu zadání.

V něm stálo, že cena realizace prezentace památek na tomto místě (území o rozsahu 3177m2) nesmí stát více než 1,6 mil. Kč vč. DPH! Zdá se vám to moc? Pro zajímavost račte porovnat tuto danou maximální částku s cenou za kousek bezúčelně zadlážděné plochy u sjezdu k Bečvě o výměře 260 m2, která činila 824 000,- Kč (bez DPH)...

Druhým háčkem soutěžního zadání je to, že měla tato plocha „k ničemu“ zůstat nedotčena. Neomezujeme  zadání zbytečně přísně zvláště, když jsou pod zadlážděnou plochou schovány fragmenty bratrské školy?
Přesto říkám, neznaje výsledky, soutěžme dále! Ale prosím - připravme autorům pořádné, reálné zadání. Společně pro Přerov podporuje i nadále pořádání architektonických soutěží pro významné veřejné stavby.
 
Ing. arch. Jan Horký
Společně pro Přerov, politické hnutí Změna
 
Poznámka: Z důvodů mého členství v pracovní skupině pro úpravu prostranství jsem se já ani mí spolupracovníci soutěže neúčastnili.
Foto: Celkový pohled od jihu na jižní předpolí Tyršova mostu s odkrytými základy sboru jednoty bratrské a základy tělocvičny Tělovýchovné jednoty Sokol.
V pozadí objekt „nové“ Sokolovny na pravém břehu řeky Bečvy (foto. Z. Schenk).
 

pozvánka • přednáška / hádka / diskuze // Zažít město standardně // Mária Topolčanská a Michal Kuzemenský

se uskuteční 13. 5. v 18 h v posluchárně č. 51 (5. patro) Fakulty sociálních studií v Brně.
 
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Je možné dělat Týden města bez palet, bez diletantskejch workshopů a hipíckejch keců? 

Kuchyňské hádky Michala Kuzemského a Márie Topolčanské o smyslu městkých festivalů se přesunou v rámci Týdne města na FSS. 

Přijďte diskutovat o tom, zda ZAŽÍT BRNO JINAK nebo STANDARDNĚ!

 
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Pořádá: Sociologické nástupiště ve spolupráci s kolektivem KOROZE a 4AM Fórem pro architekturu a média.

Dle jistých znamení naší společnosti chybí úsudek • téma k diskuzi


Využívám platformy KAOL, abych se podělil o svá pozorování a nastolil téma k diskusi. Myslím, že můžeme pozorovat velmi neblahý trend, jehož nebezpečí tkví na jedné straně v plíživosti, na straně druhé zdáním, že jde o plnění chvályhodných a nezpochybnitelných cílů.
 
Hned v úvodu chci říci, že se nemíním zabývat architekturou a nepřál bych si, aby se případní autoři staveb, na které poukáži, cítili mou statí dotčeni. Jde mi pouze o širší kontext zmíněných staveb, kontext strategický, vizionářský a územně plánovací. Jistě neznám některé detaily a zcela jistě se dopustím od stolu mnoha nepřesností, ale myslím, že pro mou úvahu to není podstatné.


Bohulibé opětovné využití opuštěných objektů a ploch ?
 
V nedávné době proběhly a probíhají v našem městě konverze opuštěných objektů na objekty s jinou funkcí. Uveďme jen namátkou vilu na sile v Polské ulici, hotel Ibis na Wolkerově, přestavbu sila na Litovelské ulici, obchodní centrum Šantovka. Všechny tyto objekty mají společných několik podstatných vlastností.
 
1. Vznikly z objektů či na plochách, které sloužily pro zpracování či skladování lokální primární produkce.
2. Jakkoli se tyto objekty vyskytují v různých částech města, všechny leží na „řepné dráze“ Olomouc - Příkazy - Náměšť na Hané -
    Kostelec na Hané a přímo je tak spojuje s produkční oblastí s převahou nejúrodnějších orných půd v I. třídě ochrany, popřípadě
    mají jiné železniční napojení.
3. Všechny tyto objekty leží uvnitř města.
 
Nechci tím říci nic jiného, než že se postupně demontuje pracně založená a vybudovaná regionální koncepce primární produkce, její dopravy, zpracování a distribuce, která je pro naši budoucnost možná i životně důležitá.
 
Státy se udržují těmi idejemi, na nichž vznikly, říkal TGM. O sídlech to platí rovněž, všichni známe příklady měst, kde se zakladatelská idea vytratila (útlum těžby např.) a všichni víme, jak náročné je v případě těchto sídel najít a realizovat ideu novou.
 
Shodněme se, že ideou středověkého města je „centrum směny a zpracování produktů širšího hospodářského zázemí města“. Nedemontujeme právě nyní tuto ideu samotnou?

tisková zpráva • Kulatý stůl olomouckých památkářů a architektů

NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci a Klub architektů Olomoucka uspořádali dne 30. 4. 2014 v Olomouci kulatý stůl památkářů a architektů. Setkání se zúčastnili pracovníci NPÚ a 12 architektů působících v olomouckém regionu. Cílem akce bylo otevřít diskuzi o často kontroverzním vztahu mezi navrhováním staveb a uplatňováním zájmů památkové péče. 

Účastníci se seznámili s právním rámcem státní památkové péče a na konkrétním případě obnovy krovů byl podrobně ukázán obsah a současný konzervační trend památkové péče. Zúčastnění diskutovali obecné zkušenosti a rozdílné pohledy na novostavby a stavební zásahy v památkově chráněných územích. Zmíněny byly i podmínky pro návrh mostu na Masarykově třídě a úprava ulic Denisova - 1. Máje. 

Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že k největším rozdílům názorů památkářů a architektů nedochází v případě nemovitých kulturních památek, ale v plošně chráněných územích a v jejich ochranných pásmech. Zároveň se shodli, že městům chybí hlavní architekt a jeho úlohu, případně úlohu jediného estetického arbitra nemůže NPÚ suplovat. Konstatovali, že pro významná místa a veřejné stavby je potřeba vyhlašovat architektonické soutěže.

Ředitel NPÚ ÚOP v Olomouci upozornil na poskytování bezplatné odborné pomoci ve fázi přípravy zásahu do památkového fondu nebo chráněného území. NPÚ v Olomouci se soustavně snaží o kvalitní odůvodňování odborných vyjádření, které by mělo vést k předvídatelnosti a jednotnosti postojů památkové péče. U odborně náročných a společensky sledovaných kauz jedná NPÚ maximálně transparentně a využívá své poradní orgány tak, aby se snížilo riziko subjektivismu a bylo přijato řešení odpovídající zájmům památkové péče a rozvíjení architektonických a urbanistických hodnot území (§§ 18 a 19 zák. 183/2006 Sb.).

Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že městu Olomouci chybí funkce hlavního architekta. Postrádají koncepci obnovy ulic a náměstí v historickém jádru Olomouce, přičemž důsledkem je nesourodý a zčásti nekvalitní městský interiér.
 

Olomoucké mosty • aktuální situace 2



Po vystoupení KAO na březnovém zastupitelstvu zadalo vedení města u ateliéru DRNH Brno* odborné vyhodnocení současného stavu s návrhem možných východisek.

Podle informací arch. Antonína Nováka z DRNH je v tuto chvíli jasné toto:
• most na Komenského ulici (u Bristolu) se podařilo užitím předpjaté železobetonové konstrukce zásadně vylehčit - vystupující betonová žebra zmizela a po dotažení architektonických detailů bude jeho podoba již přijatelná - KAO tedy od avizovaného jednání s p. hejtmanem upustil
• u mostu na Masarykově třídě však je řešení se třemi vystupujícími betonovými nosníky nad vozovkou stále aktuální - situace je tady vlivem dynymického zatížení tramvajovým provozem složitější
• vodohospodáři z Povodí Moravy jednoznačně trvají na průtoku 300leté vody - dolů se tedy s nosnou konstrukcí jít nedá

Nadějné informace jsme ovšem získali z Národního památkového ústavu v Olomouci – subtilní, horní, oblouková konstrukce z oceli nebo železobetonu by z památkářského hlediska nebyla problémem. To je důležitý moment. S takovýmto zadáním se již dá velice nápaditě a zajímavě pracovat. Chytřejší budeme koncem května, kdy bude hotova zmíněná expertíza DRNH a vedení města bude rozhodovat o dalším postupu.

KAO nadále upřednostňuje veřejnou architektonicko-konstrukční soutěž jako velkorysé řešení vedoucí jednoznačně k nejkvalitnějším výsledkům. Vývoj budeme i nadále sledovat.
 
VĚŘÍME, ŽE OLOMOUC JEŠTĚ BUDE MÍT HEZKÉ MOSTY!


* Ateliér DRNH zpracoval prvotní studii obou mostů pro olomouckou Radnici již v r. 2002.

pro Deník • Musíme zastavět neředínský horizont?

reakce na článek v Olomouckém Deníku Neředínský horizont: rodinné domy, nebo divoká zeleň?
    hřeben návrší                                                                                             zástavba dnešní i navrhovaná (šrafovaně rezervy - výhled)

Nedostatek ploch pro rodinné domky může být stěží důvodem, proč zastavět část táhlého zeleného návrší nad Neředínem, které slouží pro rekreaci mnoha Olomoučanů.
 
Už v minulém územním plánu byly navrženy plochy pro bydlení, které dodnes zůstávají nezastavěné - třeba právě v Neředíně podél ulice Okružní. V novém územním plánu projektant spolu s radnicí navrhují pro bydlení celkem 286 hektarů nových ploch. Pro rodinné domky jsou vhodné třeba plochy mezi Slavonínem a sídlištěm na Povlu, velká rozšíření zástavby v Topolanech, Slavoníně, Týnečku, na Svatém Kopečku a další.
 
Nediskutujme teď, jestli by se Olomouc měla rozvíjet "po americku" tak, že její okolí pokryjí koberce zástavby domků, ani jestli pozemky skoupila ta, či ona firma. Podstatné je to, že zastavět právě vrchní část neředínského horizontu nutné není.
 
Nezbytné naopak je - a říká to i krajinářská studie na kterou se radnice odvolává -  aby zelený pás po obvodu města měl dostatečnou rozlohu, aby byl přirozeným přechodem mezi městem a krajinou a i nadále sloužil rekreaci obyvatel. 
 
Osud neředínského horizontu teď má v rukou veřejnost. Záleží jí na příměstské zeleni tak, aby se ozvala nahlas? Pokud to udělá, máme naději, že pověřený zastupitel - bývalý primátor Novotný - který má při projednání námitky k územnímu plánu hlavní slovo, bude před volbami vážit nejen zájmy stavebních firem a majitelů pozemků, ale i hlasy obyvatel a budoucích voličů.

aktuality • z tisku • lampy • kola • neředín • živé centrum

Neředínský horizont   Ol.deník • 26.4. • Neředín: domy, nebo zeleň?   >> zde

Lampy
iDnes / Olomoucký kraj: "Plácačky" byl trend, tehdy se mi zdály dobré  (zatím jen v tištěné verzi ze dne 28. 4.)
iDnes: O lampách pro olomoucké náměstí rozhodne soud, architekt zažaluje město  >> zde 
krasnaolomouc.cz: články a dopisy Jana Šépky  >> zde    >> zde    >> zde
krasnaolomouc.cz: vyjádření osobností české architektonické scény  >> zde

Veřejná diskuze k osvětlení Horního náměstí v Olomouci   ve středu 30. dubna v Auditoriu maximu v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci (Univerzitní 3), pořádá Za krásnou Olomouc společně se spolkem studentů při Katedře dějin umění StuArt. Pozvání zatím přijali František Chupík, Jan Machát, Pavel Pospíšil, Antonín Staněk, Jan Šépka a Pavel Zatloukal, možná Martin Major. Moderování Martin Lubič.  čas 18.30 nebo 19.30 upřesní pořadatel

Kola   starší (Bajkazyl) i nové (STU∆RT, UPBike) iniciativy a nové vedení UP se snaží proměnit Olomouc:
sdílení kol ..   www.rekola.cz   ..  článek v ol.deníku zde  >> zde
květen měsíc na kole s UP .. UPbike .. >> zde
cyklozávod Za památkami Olomouce  >> zde
rektor Miller: UPBIKE aneb sním cyklistický sen  >> zde
jednání o rozvoji cyklodopravy na úrovni magistrátu a ITI

Živé centrum
piána v Olomouci  >> zde
Zaparkuj - oživte s námi olomoucké parky  >> zde  
tvůrci komiksů v poctě K. Saudkovi na ohradě Muzea umění  >> zde
kontejnery na náměstí - kinosál festivalu AFO  >> zde

přednádraží Ostrava


   Ostrava - Olomouc  5 : 0                                                                                                   (Adame, nějaký terminál z Dánska?)